28 let později: Tržby v kinech překonaly všechna očekávání

Rekordní víkendový start v kinech celosvětově

Film 28 Let Později slaví obrovský úspěch – jeho premiérový víkend všechny překvapil. Studio počítalo s dobrými výsledky, ale tohle nikdo nečekal. Třetí část zombie série od Dannyho Boyla přitáhla do kin davy lidí po celém světě a stala se jedním z nejúspěšnějších hororových startů všech dob.

První víkend přinesl tržby přes 120 milionů dolarů po celém světě. Když si uvědomíte, že natáčení stálo zhruba 75 milionů, je jasné, že jde o mimořádný výsledek. Po tolika letech od minulých dílů série stále dokáže nadchnout publikum – to je opravdu něco. V Severní Americe film vydělal asi 52 milionů dolarů, zbytek, tedy 68 milionů, přišel z mezinárodních trhů.

Evropská kina byla plná, hlavně ve Velké Británii, kde celá série vznikla. Britská kina nahlásila tržby přes 12 milionů liber jen za první víkend – lepší premiéru tam letos ještě neměl žádný film. Skvělé výsledky přišly i z Německa, Francie a Španělska, kde film předčil všechna očekávání distributorů.

V Asii byl zájem překvapivě silný, zvlášť v Jižní Koreji a Japonsku. Tamní publikum prostě hororové filmy miluje. Dokonce i v Číně, kde přísná cenzura často hororům komplikuje život, film vydělal slušné peníze. V Austrálii a na Novém Zélandu bylo vyprodáno celý víkend – ukazuje to, jak moc tahle značka funguje po celém světě.

Návrat Dannyho Boyla ke sérii, kterou sám před víc než dvaceti lety rozjel, si získal kritiky i diváky. Chválí atmosférický obraz, napínavý příběh i skvělé herecké výkony – všechno dohromady vytváří opravdu silný zážitek. Na sociálních sítích se šíří nadšené reakce, lidé píšou, že to prostě musíte vidět.

Když se podíváte na předchozí díly, rozdíl je obrovský. Původní 28 Dní Poté z roku 2002 vydělal během premiéry jen 10 milionů dolarů, 28 Týdnů Poté z roku 2007 dosáhl na 28 milionů, ale nový díl tyto výsledky doslova rozdrtil. Jasně, za těch dvacet let se trh změnil a inflace udělala své, ale hlavně je vidět, jak silnou značku série za ta léta vybudovala.

Marketingová kampaň sázela hodně na internet a sociální sítě, což přilákalo mladší publikum a zároveň nepustilo původní fanoušky. Ukázalo se, že pustit film mimo hlavní letní sezónu bylo chytré – v hororovém žánru tehdy neměl prakticky žádnou konkurenci.

Srovnání tržeb s předchozími díly série

Film 28 Let Později je třetí díl oblíbené zombie série, kterou v roce 2002 odstartoval kultovní snímek 28 Dní Poté. O pět let později přišel do kin druhý díl 28 Týdnů Poté. Když se podíváme na tržby všech tří filmů, vidíme zajímavý příběh o tom, jak se tahle série vyvíjela a jak se během dvaceti let změnili samotní diváci.

První film vznikl s poměrně malým rozpočtem kolem osmi milionů dolarů, ale nakonec celosvětově vydělal přes 82 milionů. Nikdo to nečekal. Danny Boyle přišel s něčím novým – zapomněli jsme na pomalé zombie a místo nich jsme dostali rychlé, zuřivé infikované, kteří vás doženou během pár vteřin. Tahle změna diváky prostě chytla. Film se stal klasikou a nastolil nový standard pro zombie horory jednadvacátého století.

Když o pět let později přišel druhý díl, dostal výrazně větší rozpočet – zhruba patnáct milionů dolarů. Tržby dosáhly přibližně 65 milionů dolarů po celém světě. To je sice slušný výsledek, ale na úspěch jedničky to nestačilo. Není to nic neobvyklého – pokračování hororů málokdy překonají originál. I tak si ale 28 Týdnů Poté našlo své věrné fanoušky a kritici chválili především akční scény a tu temnou, tísnivou atmosféru.

A teď, po více než patnácti letech ticha, se série vrací. Rozpočet třetího dílu je podstatně vyšší, což dává smysl – svět se změnil, ceny rostou a očekávání od velkých filmových projektů jsou dnes úplně někde jinde. Největším lákadlem je návrat Dannyho Boyla, který se po dvou dekádách vrací k sérii, jíž dal život. Fanoušci i kritici na to čekali se zatajeným dechem.

Co se týče tržeb, 28 Let Později ukazuje, že ta dlouhá pauza sérii vůbec neuškodila. Víkendové tržby překonaly všechny předpovědi analytiků. Zjevně lidi táhne zpátky do tohoto zničeného světa. Marketingová kampaň skvěle využila sociální sítě a nostalgii těch, kdo s první částí vyrostli.

Samozřejmě, srovnávat tržby všech tří filmů není úplně jednoduché. Musíme počítat s inflací a taky s tím, že se celý filmový byznys dramaticky proměnil. První dva díly měly jasnou cestu – jdete do kina, koupíte lístek, hotovo. Dnes ale kina soupeří se streamovacími službami a diváci se po pandemii chovají úplně jinak. Přesto dokázal třetí díl přilákat do sálů lidi všech věkových kategorií.

Zajímavé je sledovat mezinárodní tržby. U třetího dílu hrají ještě větší roli než dřív. Filmový trh se rozrostl po celém světě a zájem o žánrové filmy v Asii nebo Latinské Americe dnes výrazně přispívá k celkovému úspěchu.

Úspěch na americkém trhu první týden

Film 28 Years Later zažil během prvního týdne v amerických kinech skutečný triumf – výsledky předčily i ta nejsmělejší očekávání. Dlouho očekávané pokračování legendární zombie série vzbudilo mezi fanoušky obrovský zájem, což se okamžitě odrazilo v tržbách po celých Státech. Čísla z prvního víkendu byla prostě ohromující a jasně ukázala, že diváci si na další díl opravdu počkali.

Film	Premiéra	Rozpočet	Tržby první víkend (USA)	Celkové tržby worldwide
28 Years Later	2025	75 milionů USD	82,2 milionů USD	140+ milionů USD
28 Days Later	2002	8 milionů USD	10 milionů USD	84,7 milionů USD
28 Weeks Later	2007	15 milionů USD	9,8 milionů USD	65,1 milionů USD
A Quiet Place: Day One	2024	67 milionů USD	52,2 milionů USD	261,2 milionů USD
The Last of Us (HBO seriál)	2023	10-15 milionů USD/epizoda	4,7 milionu diváků (premiéra)	Nejsledovanější HBO premiéra od roku 2010

Americký trh se ukázal jako zlatý důl – tržby během prvních dnů přesáhly sto milionů dolarů. To řadí snímek mezi nejúspěšnější premiéry letošního roku a potvrzuje, že postapoka lyptický horor má pořád své věrné publikum. Distributoři vsadili na masivní marketingovou kampaň zaměřenou hlavně na lidi mezi osmnácti a třiceti pěti lety, a tenhle tah se evidentně vyplatil.

Kina hlásila během prvního týdne téměř narvaná představení. Mnoho provozovatelů muselo kvůli obrovskému náporu přidávat projekce. Večerní a noční termíny se staly nejžádanějšími, což vlastně dává smysl – kdo by chtěl sledovat zombie apokalypsu uprostřed slunného odpoledne? Úspěch nebyl jen záležitostí velkých měst jako New York nebo Los Angeles, film zabodoval i v menších městech po celé zemi.

První týden podpořily skvělé kritiky, které vyzdvihly režii, atmosféru i promyšlený příběh. Sociální sítě během premiérového víkendu doslova explodovaly diskusemi – každý chtěl sdílet své dojmy a teorie. Hashtag spojený s filmem patřil na Twitteru i Instagramu k nejpoužívanějším, což přineslo další vlnu zájmu.

Producenti oznámili, že výsledky překonaly jejich nejoptimističtější odhady o víc než třicet procent. Tohle má zásadní dopad na plánování dalších dílů a jasně ukazuje, že sázka na kvalitu se vyplatila. Odborníci na filmový byznys odhadují, že pokud si film udrží tempo, mohl by patřit mezi nejvýdělečnější filmy roku.

Zajímavé je i složení publika. Téměř pětačtyřicet procent diváků tvořily ženy, což je na horor nezvykle vysoké číslo. Tvůrci zřejmě dokázali natočit něco, co osloví širší publikum než běžné hororové pecky.

Mezinárodní tržby v klíčových teritoriích

Film 28 Years Later sklízí úspěch po celém světě a čísla z kin mluví jasnou řečí. Danny Boyle se vrátil k sérii, která před dvaceti lety převrátila zombie filmy naruby, a diváci to ocenili – nejen v Británii nebo Americe, ale skutečně všude.

Ve Spojeném království, kde tahle série vždycky měla své fanoušky, tržby za první tři týdny přesáhly 45 milionů liber. A není to jen o skvělém startu – film si drží návštěvnost i v dalších týdnech, což u hororů nebývá zrovna běžné. Lidé o něm zkrátka mluví, doporučují si ho navzájem, a to je přesně ta reklama, kterou si za peníze nekoupíte.

Němci, kteří mají na horrory docela náročný vkus, poslali 28 Years Later mezi nejúspěšnější žánrové filmy roku. Tržby tam překonaly 28 milionů eur. Tamní publikum ocenilo hlavně vizuální stránku a atmosféru – a distributor vsadil na správnou kartu, když marketingově tlačil právě návrat Dannyho Boyla k sérii, která kdysi změnila celý žánr.

Ve Francii, kde mají lidé rádi spíš autorské věci než mainstreamovou zábavu, film vydělal kolem 22 milionů eur. Boylův přístup k zombie tematice tam prostě zafungoval – nebral to jako béčkovou podívanou, ale jako pořádný filmařský projekt. V Paříži a dalších větších městech se promítal v těch lepších kinech, což mu dodalo na prestiži.

Španělsko s Itálií dohromady přinesly víc než 30 milionů eur, což překvapilo i samotné distributory. Původně čekali spíš konzervativnější čísla, ale evidentně podcenili, jak moc lidi po pokračování touží. Italové si prý užili hlavně emocionální stránku příběhu a herecké výkony.

Austrálie přispěla 18 miliony australských dolarů, Japonsko, které má k zombie filmům slabost, přidalo 12 milionů dolarů. A pak tu máme Jižní Koreu s více než 15 miliony – docela slušné číslo, zvlášť když si uvědomíme, že Korejci mají vlastní skvělé zombie produkce a vědí, co od žánru čekat.

V Latinské Americe vedlo Mexiko s osmi miliony dolarů, Brazílie přidala dalších šest. Když to všechno sečtete, je jasné, že 28 Years Later není jen lokální záležitost – film funguje napříč kontinenty a kulturami.

Po osmi a dvaceti letech se ukázalo, že pravá hrůza nespočívá v nakažených, kteří běhají ulicemi, ale v číslech na účetních knihách kin, kde se odráží naše věčná touha znovu a znovu se vracet k tomu, co nás kdysi vyděsilo.

Radovan Černohorský

Rozpočet filmu a návratnost investice

Když se tvůrci rozhodli natočit pokračování kultovní zombie série, věděli, že jdou do opravdu velkého rizika. Rozpočet na 28 Years Later nakonec vyšplhal někam mezi 75 až 80 milionů dolarů – suma, která z něj dělá jeden z nejdražších postapokalyptických hororů poslední doby. A nejde jen o samotné natáčení. Tahle částka musela pokrýt všechno – od platů herců přes techniku až po masivní marketingovou kampaň, která měla přilákat jak staré fanoušky, tak úplně nové publikum.

Vsadit na pokračování série po tolika letech bylo odvážné tažení. Peníze se musely rozdělit na spoustu věcí najednou – platy, technické vybavení, speciální efekty, postprodukce. Velká část šla taky na natáčení na skutečných místech, protože tvůrci chtěli, aby film vypadal co nejautentičtěji. Studio vsadilo na kvalitní kameru a zvuk, což se nakonec hodně vyplatilo.

A jak to dopadlo finančně? 28 Years Later se ukázal jako sázka na jistotu. Už první víkend v kinech přinesl kolem 35 milionů dolarů jen v Americe, což překvapilo i ty největší optimisty. Během prvních čtrnácti dnů film celosvětově vydělal skoro 120 milionů – víc než dost na to, aby pokryl náklady a začal vydělávat mnohem dřív, než kdokoliv čekal.

A nešlo jen o jeden dobrý víkend. Film se držel v kinech solidně i další týdny, protože se líbil kritikům i běžným divákům. Zahraniční trhy, hlavně Evropa a Asie, kde má série 28 Days Later věrné fanoušky, hodně pomohly. I u nás v Česku měl film nadprůměrnou návštěvnost – lidi oceňovali, že se tvůrci vrátili k atmosféře originálu, ale zároveň příběh zpracovali moderně.

Když se podíváme na čísla, film se dostal do zisku přibližně po třech týdnech, což je dneska opravdu rychlý výsledek. Celkově celosvětové tržby přeskočily 200 milionů dolarů – víc než dvojnásobek toho, co do něj studio investovalo. A to ještě nepočítáme příjmy z digitálních platforem, prodej DVD a Blu-ray nebo licenční smlouvy se streamovacími službami.

Studio navíc počítá s dlouhodobými výdělky z merchandisingu a případných dalších pokračování. Finanční úspěch 28 Years Later jasně ukázal, že kvalitní horor s promyšleným scénářem a silným vizuálním stylem má stále svoje místo. Film nakonec předčil všechna očekávání a stal se jedním z nejziskovějších projektů roku ve svém žánru – což samozřejmě otevírá dveře pro další díly série.

Vliv pozitivních recenzí na návštěvnost

Víte, co dělá z filmu opravdu velký hit? Nejsou to jen efektní trailery nebo masivní reklamní kampaně. Pozitivní recenze dokážou změnit osud filmu a přesně tohle se stalo s 28 Years Later. Tento dlouho očekávaný sequel ukázal, jak moc může nadšení kritiků a diváků ovlivnit, kolik lidí si nakonec koupí lístek do kina.

Stačí se podívat na čísla z pokladen. Film sklízel úspěch hlavně díky vlně nadšení, která se rozšířila po prvních festivalových projekcích – lidi o něm mluvili všude, od recenzních serverů až po sociální sítě. A tahle energie byla prostě nakažlivá.

Jak to vlastně funguje? Tržby filmu rostly především v prvních týdnech, kdy se pozitivní ohlasy šířily jako požár. Představte si diváka, který váhá – stojí to za tu cestu do kina a peníze za lístek? A pak vidí, jak všichni kolem říkají, že je to skvělý zážitek. Najednou je rozhodnutí jasné. V době, kdy máme Netflix a další služby přímo v obýváku, musí kino nabídnout něco extra. Něco, co vás vytáhne z gauče ven.

Dobré recenze ale neovlivňují jen čísla – mění celý zážitek ze sledování. Když přijdete do kina s očekáváním, že vás čeká pecka, jste prostě nastavení jinak. Vnímáte film pozitivněji, užíváte si ho víc. A není to žádná chyba – naopak, tahle energie vytváří společný kulturní moment, o kterém se pak ještě dlouho povídá. U zombie apokalypsy navíc hrála roli nostalgie za původními filmy, což v kombinaci s nadšenými reakcemi vytvořilo perfektní koktejl úspěchu.

Čísla mluví jasně. Film měl výrazně lepší návštěvnost o víkendech po zveřejnění prvních recenzí než podobné projekty, které dostaly vlažné nebo negativní ohlasy. A co je zajímavé – tyhle tržby byly skvělé po celém světě. Dobré recenze fungují jako univerzální jazyk, kterému rozumí všichni, bez ohledu na to, odkud jsou.

Dnes jsou sociální sítě úplně nejdůležitější. Twitter, Instagram, TikTok – tam se šíří reakce okamžitě. Když lidi organicky sdílejí, co si myslí, má to mnohem větší sílu než jakákoli placená reklama. Proč? Protože důvěřujeme spíš kamarádovi nebo někomu, kdo film skutečně viděl, než reklamnímu spotu. A právě mladší publikum, které tvoří hlavní cílovou skupinu takových filmů, tahle doporučení berou vážně.

A pak tu máme dlouhodobý efekt. Filmy s dobrými recenzemi si udržují stabilní návštěvnost i po prvních víkendech, zatímco ty se špatnými ohlasy spadnou jako kámen. Tahle vytrvalost rozhoduje o tom, jestli se projekt stane ziskovým a možná i kultovní záležitostí své doby.

Konkurence s dalšími filmovými premiérami

Od chvíle, kdy se Film 28 Let Později dostal do kin, musel čelit doslova obří konkurenci z Hollywoodu. Všichni chtěli stejné diváky, stejné peníze z pokladen. A tento zombie horor, pokračování kultovní série Danny Boyla, to neměl vůbec jednoduché – vstoupil na trh právě v době, kdy se filmový byznys stále oklepával z pandemie a studia se snažila vytěžit ze svých projektů maximum.

První týdny po premiéře? To byla pořádná bitva. Na jedné straně akční trháky s obrovskými rozpočty, na druhé rodinné filmy, které přitahují davy. Kolik lidí přijde do kina, nezávisí jen na tom, jestli je film dobrý – záleží i na tom, kolik milionů konkurence vrazí do reklamy. Sony Pictures vsadilo na nostalgii fanoušků a sílu značky, zatímco ostatní studia vytáhla hvězdná jména a zavedené franšízy.

A pak tu máme superhrdinské filmy. Ty prostě vládnou kinům po celém světě, ať se děje co se děje. Obří rozpočty, kampaně všude kam se podíváte – a výsledek? Masové publikum, které zaplní sály. Pro 28 Let Později to znamenalo méně dostupných projekčních časů a menší sály. Distributoři museli tvrdě vyjednávat s majiteli multiplexů o každou projekci, každý větší sál, aby měl jejich film vůbec šanci na slušný start.

Nečekaně silnou konkurencí byly i animáky. Možná si říkáte, že jde přece jen o dětské filmy, ale ono to tak úplně nefunguje. Tyto snímky lákají celé rodiny, které se do kina vrací i vícekrát, a drží se v projekci týdny i měsíce. A dospělý horor? Ten si musí najít své vlastní publikum – lidi, kteří chtějí něco intenzivnějšího, temnějšího.

Zajímavé to bylo i na zahraničních trzích. V některých evropských zemích má horor silnou tradici, věrné fanoušky. Jinde? Tam musely tržby bojovat s lokálními filmy nebo s hollywoodskými tituly, které byly kulturně bližší místnímu publiku. A Asie představovala úplně jiný level – tam často vládnou domácí blockbustery.

A pak tu je ještě jedna věc – streamovací služby. Nepřímá konkurence, ale o to nebezpečnější. Kolik lidí si dnes řekne: Proč chodit do kina, když to za pár měsíců bude doma na pohovce? Tahle změna v tom, jak lidé sledují filmy, donutila distributory úplně přehodnotit klasický model uvedení do kin. Film 28 Let Později musel divákům dokázat, že nabízí zážitek, za který stojí vstát z gauče a vyrazit do kina. A to není v době obřích televizí a domácích kino systémů vůbec snadný úkol.

Očekávané celkové tržby a prognózy

Odborníci na filmový byznys a analytici teď horečnatě počítají, kolik vlastně může vydělat 28 let později – ten dlouho očekávaný návrat kultovní zombie série. A čísla? Ta vypadají slibně. Podle prvních odhadů renomovaných společností, které sledují, jak si filmy vedou v kinech, by celkové globální tržby mohly vyšplhat někam mezi 400 až 600 miliony dolarů. To je slušná suma, že? Tyto předpovědi vycházejí z několika důležitých věcí – máme tu silnou značku, která funguje, nostalgii fanoušků původních snímků a v neposlední řadě rostoucí zájem o příběhy z konce světa.

Británie a Severní Amerika budou klíčové pro úspěch filmu. Tady by 28 let později mohlo v kinech utržit zhruba 180 až 250 milionů dolarů. Pro Brity má tahle série zvláštní místo v srdci – vždyť první filmy se natáčely přímo u nich a diváci si k nim vytvořili opravdový vztah. A co Severní Amerika? Ta tradičně představuje největší kus koláče pro filmy tohoto žánru. Stačí se podívat, jak zabodovala seriálová adaptace The Last of Us nebo nedávné zombie horory.

Mezinárodní trhy mimo anglicky mluvící země? I ty mají co nabídnout. Evropská kina by mohla přidat dalších 120 až 180 milionů dolarů, přičemž největší zájem čekají v Německu, Francii, Španělsku a skandinávských zemích. Tady mají horror a thriller stabilní publikum, které chodí do kin pravidelně. Asie – zejména Jižní Korea, Japonsko a některé země jihovýchodní Asie – by mohla přihodit dalších 80 až 120 milionů, i když upřímně, zombie tematika tam nemá takovou tradici jako u nás na Západě.

Důležitou roli hraje i to, kdy film vstoupí do kin. A tady má štěstí – premiéra přichází v docela příznivém termínu, kdy nemusí čelit přímé konkurenci velkých trháků od Marvelu nebo DC. Tahle strategická pozice mu dává šanci dominovat svému žánru a oslovit diváky, kteří hledají něco intenzivnějšího než další superhrdinský film.

A pak tu máme digitální platformy a další formy distribuce. Analytici počítají s tím, že příjmy z digitálního pronájmu, prodeje a streamovacích práv by mohly přidat dalších 150 až 200 milionů dolarů během prvního roku po kinopremieře. Fyzické nosiče? I když jejich význam pomalu klesá, pořád fungují – hlavně sběratelské edice pro skutečné fanoušky.

Dlouhodobě se pak počítá i s merchandisingem, licenčními smlouvami a možným rozšířením franšízy o další projekty. To všechno by mohlo hodnotu celé značky v horizontu několika let pořádně vyšroubovat nahoru.

Úspěch IMAX a prémiových formátů

Zombie thriller 28 Years Later ukázal, jak moc se změnil způsob, jakým dnes chodíme do kina. Prémiové projekce v IMAX sálech a podobných technologiích vynesly značnou část celkových tržeb, což jasně naznačuje, kam se filmový byznys ubírá. Danny Boyle natočil třetí díl své kultovní série a diváci si ho nenechali ujít – jenže ne ledajaké projekci.

Víte, co je na tom zajímavé? Distributoři vsadili na velkoplošná kina s nejmodernější technikou a trefili se. Prémiové formáty přinesly v prvním víkendu až čtyřicet procent všech peněz z prodaných lístků, i když těchto speciálních sálů je ve srovnání s běžnými kiny zlomek. Lidé prostě chtěli zažít postapokalyptický svět v plné parádě – obří plátno, dokonalý zvuk, atmosféra, která vás pohltí.

IMAX dokáže s filmem udělat divy. Zpustošené krajiny Británie, napínavé akční scény – to všechno dostane úplně jiný náboj, když vás obklopuje obrovské plátno a zvuk optimalizovaný pro IMAX systémy vám buší přímo do hrudníku. Každý šelest trávy, každý výkřik napadených, každá dramatická hudební vlna – to prostě běžné kino nezvládne.

A není to jen o IMAXu. Dolby Cinema, ScreenX, 4DX – všechny tyto formáty si ukrojily svůj díl. Každý nabízí něco jiného: rozšířené zorné pole, pohyblivá sedadla, dokonce environmentální efekty. Mladší publikum to miluje. Proč se dívat na film, když si ho můžete prožít?

Tady nejde o náhodu. Producenti i distributoři dobře vědí, že v době Netflixu a dalších streamovacích služeb musí kino nabídnout něco extra – něco, co vám doma na pohovce prostě nezažijete. Investice do špičkové technologie se vyplácí, protože táhne lidi pryč z obýváků zpátky do sálů.

A co víc – ukázalo se, že lidé jsou ochotní cestovat i kus cesty, když ví, že je čeká pořádný zážitek. Ve velkých městech se na IMAX projekce stojí fronty a představení jsou vyprodaná, zatímco standardní promítání ve stejnou dobu zeje prázdnotou. Jasně, lístek do IMAXu vás vyjde třeba o padesát až sto procent víc, ale diváky to moc neodradí. Kvalita prostě stojí za to.

Divácká demografická struktura a zájem publika

Film 28 Years Later dokázal přilákat do kin opravdu pestré publikum, což se odrazilo v jeho skvělých výsledcích. Nejvíc lidí, kteří si ho přišli užít, bylo ve věku mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety – tvořili skoro šedesát procent všech návštěvníků v prvních týdnech po premiéře. A to dává smysl, ne? Tihle lidé vyrostli s původními filmy série, takže pro ně měla návštěva kina i ten nostalgický nádech. Vzpomínky na to, jak sledovali 28 dní poté nebo 28 týdnů poté, je prostě přitáhly zpátky na plátno.

Co ale opravdu překvapilo, bylo velké zastoupení žen v kinech – tvořily čtyřicet pět procent diváků. U hororu a post-apokalyptických snímků to vůbec není obvyklé. Zřejmě se tvůrcům povedlo vytvořit příběh, který není jen o zombie a akci, ale má i silné postavy a emocionální vrstvu. Marketing zacílený na širší publikum evidentně fungoval a přivedl do sal i ty, kteří by jinak zombie oblouk udělali.

Když se podíváme, kde film vydělal nejvíc, dominovala Severní Amerika a Evropa. V Británii byl zájem naprosto šílený – což není divu, když režisér pochází odtamtud a celý film se tam natáčel. Britské publikum se s ním dokázalo skvěle ztotožnit a kina hlásila vyprodaná představení ještě týdny po premiéře. U nás v Česku si film také vedl dobře – překonal očekávání distributorů a v top desítce se držel celých šest týdnů.

Mladší diváci mezi patnácti a čtyřiadvaceti lety byli další silnou skupinou. Mnozí z nich objevili starší díly série přes streamingy a sociální sítě, kde zažily novou vlnu popularity těsně před premiérou. Virální kampaně na TikToku a Instagramu vytvořily takový hype, že mladí vnímali film jako událost, kterou prostě musí zažít.

I rodiny s dětmi tvořily zajímavou část publika, hlavně o víkendech a odpoledních představeních. Rodiče, kteří měli rádi původní filmy, si s sebou vzali starší děti a vznikla tak společná zážitková chvíle napříč generacemi. A co je fakt zajímavé – zhruba třicet procent lidí přišlo víckrát. Komplexnost příběhu a vizuální detaily prostě stály za to vidět znovu, aby člověk pochytil všechny vrstvy vyprávění.