Radovan Dvořáček

Radovan Dvořáček patří k nejvýraznějším osobnostem české filmové publicistiky. Jeho cesta k pozici šéfredaktora Filmopolis nebyla přímočará, ale právě rozmanitost jeho zkušeností formovala jedinečný přístup, který magazínu vtiskl nezaměnitelnou tvář.

Vše začalo v malém městečku na Moravě, kde Radovan vyrůstal obklopen knihami a videokasety s klasickými filmy, které mu otec pravidelně půjčoval z místní videotéky. Už jako desetiletý chlapec psal do sešitu vlastní filmové recenze, i když je tehdy nečetl nikdo jiný než jeho trpělivá matka. Fascinace pohyblivým obrazem ho přivedla ke studiu filmové vědy na pražské FAMU, kde získal nejen teoretické základy, ale především naučil se dívat na film jako na komplexní umělecké dílo.

Po studiích strávil několik let jako filmový kritik v různých periodikách. Psal pro deníky, kulturní časopisy i online portály. Každé médium ho něco naučilo – deníky ho naučily stručnosti a rychlosti, kulturní časopisy hloubce analýzy a online média pochopení pro měnící se preference publika. Zároveň se aktivně podílel na organizaci několika filmových festivalů, což mu umožnilo navázat kontakty s filmaři, distributory i dalšími kritiky nejen z České republiky, ale i ze zahraničí.

Když v roce 2015 dostal nabídku stát se šéfredaktorem tehdy začínajícího projektu Filmopolis, neváhal. Viděl v tom příležitost vytvořit platformu, která by spojovala to nejlepší z tradičního filmového zpravodajství s možnostmi digitální éry. Pod jeho vedením se z malého webového magazínu stal respektovaný zdroj informací o filmu, který čte měsíčně více než sto tisíc čtenářů.

Radovanova redaktorská filozofie je jasná: film je pro všechny. Filmopolis proto nepíše jen o artových snímcích pro úzký okruh znalců, ani se nezaměřuje výhradně na mainstreamové blockbustery. Radovan věří, že kvalitu lze najít všude – od autorského íránského dramatu přes české komedie až po hollywoodské akční spektákly. Důležité je umět o každém z těchto filmů mluvit relevantně a srozumitelně.

Osobně preferuje evropskou kinematografii, má slabost pro díla Michaela Hanekeho, bratří Dardenových nebo Paola Sorrentina. Zároveň však dokáže ocenit precizně vystavěný Marvel film nebo nostalgickou atmosféru osmdesátkových hororů. Tato otevřenost se odráží i v obsahové strategii magazínu, který pokrývá široké spektrum filmové tvorby.

Radovan si zakládá na kvalitě textů a nezávislosti redakce. Filmopolis nepodléhá tlakům distributorů ani vydavatelů. Recenze jsou vždy upřímné, byť konstruktivní. Důraz klade také na originalitu – čtenáři Filmopolis nenajdou jen přepisy tiskových zpráv, ale důkladně zpracované rozhovory, analytické eseje a kontextové články, které film zasazují do širších kulturních a společenských souvislostí.

Kromě redaktorské práce Radovan pravidelně přednáší na filmových seminářích, je porotcem několika festivalů a občas se objeví jako host v rozhlasových či televizních pořadech o filmu. Přesto zůstává především redaktorem, který tráví většinu času čtením scénářů, sledováním filmů a editací textů svých kolegů. Jeho cílem je, aby Filmopolis zůstal místem, kde se láska k filmu potkává s profesionalitou a kde každý milovník kinematografie najde něco pro sebe.