Štěpánka Havlíčková

Má láska k filmu začala v malém městečku na Moravě, kde jsem jako dítě trávila letní večery sledováním klasických českých komedií s babičkou. Tehdy jsem ještě netušila, že se z té malé holčičky s očima upřenýma na obrazovku stane filmová kritička a hlavní redaktorka jednoho z předních českých filmových magazínů.

Po maturitě na gymnáziu jsem se vydala studovat filmovou vědu na FAMU, kde jsem se ponořila do světa kinematografie se všemi jeho fascinujícími aspekty. Během studia jsem psala recenze pro studentské časopisy, experimentovala s vlastními krátkými filmy a trávila nespočet hodin v archivech Národního filmového archivu. Právě tam, mezi prachem starých filmových pásů a zapomenutých scénářů, jsem pochopila, že film není jen zábava – je to umění, které dokáže zachytit ducha doby, zprostředkovat lidské emoce a měnit náš pohled na svět.

Po dokončení magisterského studia jsem nastoupila jako filmová publicistka do několika menších redakcí. Psala jsem o všem – od artových snímků z festivalů po mainstreamové hollywoodské blockbustery. Postupně jsem si vybudovala jméno v oboru a začala spolupracovat s významnými českými i zahraničními filmovými časopisy. Měla jsem možnost hovořit s režiséry, které jsem obdivovala, navštěvovat prestižní filmové festivaly v Cannes, Benátkách či Karlových Varech a být u zrodu projektů, které později získaly mezinárodní uznání.

Když jsem před pěti lety dostala nabídku vést Filmopolis, neváhala jsem ani minutu. Tento magazín pro mě představoval příležitost vytvořit platformu, kde se potkává hloubková filmová kritika s přístupností pro širokou veřejnost. Věřím, že kvalitní filmová žurnalistika nemusí být hermetická nebo elitářská. Naopak – měla by otevírat dveře do světa filmu každému, kdo má zájem objevovat, učit se a diskutovat.

Ve Filmopolis se snažím budovat tým kritiků a publicistů, kteří sdílejí můj přístup k filmu – profesionální, ale vášnivý, kritický, ale nikdy pohrdavý. Věříme, že každý film si zaslouží spravedlivé posouzení, ať už jde o nízkorozpočtový debut začínajícího režiséra, nebo o velkolepou produkci mezinárodního studia.

Mou ambicí je, aby Filmopolis zůstal místem, kde se čtenáři dozví nejen to, co mají jít vidět do kina, ale také proč. Kde najdou inspiraci k objevování méně známých filmů, rozumění kontextu vzniku díla a prostor pro vlastní úvahy. Film je podle mě nejkomplexnější uměleckou formou současnosti – kombinuje literaturu, hudbu, výtvarné umění, architekturu i herecké umění. A právě tuto komplexnost se snažím prostřednictvím našeho magazínu zprostředkovat.

Když nejsem v redakci nebo na tiskových projekcích, nejraději relaxuji při sledování starých filmů noir, experimentuji s analogovou fotografií nebo čtu filmovou teorii. Věřím, že dobrý redaktor musí být především nadšeným divákem, který nikdy neztratí schopnost nechat se filmem uchvátit.